Twitter Facebook Youtube Subscribe
Domů » Náboženství » Zákaz smilstva

Zákaz smilstva

Tóra píše (Berešis 2) „proto opustí každý otce svého a matku svou a přilne ke své ženě a budou jedním tělem“. Mnozí tento verš vysvětlují omylem tak, že se člověk má vzdálit po založení své rodiny od svých rodičů, ale není tomu tak. Odvrácení se od rodičů je prokletím pokolení plné drzosti, ve kterém má přijít vykupitel.  Jak vidíme nyní, drzostí největší by bylo o této špatné vlastnosti nalézt verš v Písmu, který by ji podporoval, neboť člověk má zůstat nadále se svými rodiči mít je v úctě a lásce.

Skutečný výklad tohoto verše je úplně jiný. Je jedním z přikázání, která jsou povinni všichni lidé dodržovat, a to, zákaz smilstva.

To, že má člověk své rodiče opustit, je myšleno ohledně přilnutí pohlavního, že přestože neustále lne ke svým rodičům, kteří zajištují všechny jeho potřeby. Když však přijde do věku, kdy se stává jeho potřebou i pohlavní pud, v tomto ohledu ke svým rodičům nepřilne, nýbrž ke své ženě. A verš nás učí dále ke své ženě, a ne k ženě svého bližního, k ženě, a ne k muži, k ženě, a ne ke zvířeti.

A skutečně se ohledně tohoto zákazu můžeme tázat, pakliže obě hřešící strany s hříchem souhlasí a nikomu tím neškodí, proč je to zakázáno? Odpověď nabízí Maharal Miprag, který nám dává přirovnání, že kvůli zhrzené lásce je mnoho lidí ochotno zabít. Pakliže si tato slova přeneseme k naší otázce vyjde nám, že i pakliže souhlasí oba hříšníci, ve skutečnosti zde může být někdo další, kdo je jejich jednáním poškozen a hluboce dotčen, a to, i když nyní to takto nevnímá, a to skutečný partner hříšníků.

Důvodem, proč byla tato síla dána právě k onomu lidskému poutu bylo, že v principu stvoření je toto pouto nevyhnutelný základ, na němž je svět postaven. Je známo, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu, a zrovna tak každá další duše je stvořena již se svým protějškem, a když sestoupí na zemi, musí se navzájem potkat, poznat a sblížit.

Pakliže je jejich spojení čisté a idylické, přináší na svět mohutné požehnání a velikou nápravu, a tomu chtějí síly zla zabránit. Nejjednodušší cestou, jak takový vztah poté, co se skuteční partneři již potkali překazit, je použít stejnou sílu, jakou oni byli sami přitáhnuti, a využít ji k smilstvu.  A to nejen pouze ohledně nevěry, ale i pouhým pohledem, myšlenkou, a to proto, že vztah páru je stmelen Božím požehnáním, a jeho prostřednictvím mezi nimi, pakliže se ale i kdyby jen jeden z partnerů uchyluje k odvrácení této harmonie, ihned tím oddaluje Boží přítomnost, která je spojuje. Druhý partner, aniž by věděl o činech svého partnera, ihned cítí odcizení a cítí se osamocen, což vyvolá komplikace v jejich vztahu.

Kromě toho je síla tohoto odvrácení tak silná, že bez žárlivé lidské pomsty dokáže vyvolávat války, zničit lidské vztahy, způsobit zemětřesení či nemoci. Za propad morálky vděčíme současnému neutěšenému stavu světa.
Jako náprava je zapotřebí, aby každý jako jednotlivec se odvrátil od zla a přiklonil se k dobru jak ve svém chování, tak i v oblékání, aby zbytečně neuváděl k hříchu jiné.

Musí se ale změnit i přístup státu, který alibisticky s odůvodněním, že nic nezmůže, legalizoval prostituci. Je zapotřebí zakázat všechny formy pornografie a vyvarovat se jich i na internetu, pozměnit úpadkovou kulturu pokleslých filmů. Jen taková náprava může zlepšit současný stav světa. V opačném případě nemůžeme hořekovat nad úpadkem světa řítícího se do zhouby, pakliže jsme součástí a příčinou oné zkázy.

Autor: Jicchak Seifert
Štítky

Napsat komentář