Twitter Facebook Youtube Subscribe
Domů » Články » Historie » Výročí narození prezidenta Osvoboditele Tomáše Garika Masaryka

Výročí narození prezidenta Osvoboditele Tomáše Garika Masaryka

Dnes je výročí narození prezidenta Osvoboditele Tomáše Garika Masaryka. Velká část výdobytků současné demokracie je jeho dílem, i zachování národa. Ve své moudrosti dokázal vytyčit hranice mravnosti, poznal víru, dokázal překonat dobový antisemitismus a bojovat s ním. Nemluvě o gigantickém činu vybudování legií a přerýsování celé Evropy.

Jeho knihy jsou dodnes živé, vystihuje základy národního programu, vytyčuje cíle, které jsou dodnes živé nejenom odkazem morálním, například i kniha Světová revoluce, která je vlastně pouhým popsáním reálií událostí první světové války a československého odboje, tedy událostí dávných a pouze historických. Ona dobovost je dána tím, že neznalost a nevyrovnanost s problémy, které byly tehdy řešeny, vyvolala jejich navrácení. Vidím tolik názorů o tom co Masaryk řekl, prosazoval, si myslel, jež jsou v rozporu s tím, o čem on sám psal a toto vše vyplývá z neznalosti jeho díla.

Dnes můžeme beztrestně připomenouti dnešní památný den, ale na rozdíl od dob totality, kdy by se toto připomenutí setkalo s nadšeným přijetím dodávajícím síly ke svobodě, dnes se při připomenutí Masaryka člověk vystavuje nebezpečí přijetí záporného nejrůznějšími šiřiteli omylů a polopravd. To vyvolává pochybnosti o této osobnosti, které ještě více oddalují od studia jeho díla. Nejde o to vyznati jeho neomylnost, naopak, je zapotřebí zevrubně studovat kriticky jeho dílo, protože to je právě navázáním nejen na jeho odkaz, ale i na zpřetrhané nitky demokracie a našeho vývoje uvnitř Evropy. Probíhají výzvy, kterým neumíme čelit, nemáme k tomu nástrojů. Máme zde však dílo, které velkou část těchto problémů již vyřešilo, diskuze o Masarykovi musí býti o myšlenkách z jeho díla, ne o výrocích o něm, ale ani ne o pouhých citátech.

Při této příležitosti připomenu i největší lež komunistické propagandy, kterou se podařilo zakořenit. Vytvoření čechoslovakismu nebylo spojením dvou národů, již předtím se používal název národ českoslovanský pocházející z dob národního obrození, ten rozšiřoval slovo český, jelikož kromě Slováků zde byli Moravané, Hanáci, Slezané, Chodové, jelikož samotné vymezení plémě českého by se dalo omezit na okolí dnešní statutární Prahy, ale přílivem živlu národního ze všech koutů země, ale i z ciziny uvedl, že není pravých Čechů, ti se však stali postupem věků živlem státotvorným v národě a odtud i název český, k němuž se vždy všechny skupiny národní hlásily a i k spisovnému jazyku českému včetně. na Slovensku. Doba národního obrození vyvolala onu přeměnu z český na českoslovanský, jež se díky podobnosti přeměnil na československý, takže naopak byla novinka vznik dualismu a nikoliv jednotného národa. S těmito mýty by se dalo bojovat nejlépe dobrým poznáním Masarykova díla. A nejde jen o poznání historické, abychom toho byly schopni, budeme též nuceni zpět obnovit stát, který nám on spolu s našimi pradědy vybojoval a za nějž bojovali, za nejž trpěli v odboji, jenž se stal symbolem svobody a demokracie.

Jeho odkaz stručně je demokracie, víra, čelení výzvám, tedy vše v čem tápeme a čeho nedokážeme dosáhnout. Přijměme následování jeho odkazu v duchu jeho odkazu Pravda vítězí.

Autor: Jicchak Seifert
Štítky

Napsat komentář