Twitter Facebook Youtube Subscribe
Domů » Náboženství » Některé důsledky pojídání údů z živého zvířete

Některé důsledky pojídání údů z živého zvířete

Každý, kdo uslyší o takovémto zákazu, který platí pro celé lidské pokolení a tedy i pro Nežidy, sice bude souhlasit s jeho ustanovením, protože je to zákon, který je založen i na rozumovém základě a není jedním ze zákonů, jejichž pochopení se vymyká pochopení našeho světa, přesto se jím nijak zabývati nebude, a to prostě z toho důvodu, že se každý domnívá, že mimoděk tento zákon naplňuje, protože úd ze živého zvířete se vyskutuje pouze v nějaké zvrácené skutečnosti, která je daleko. Ještě každý pochopí, jak píše Raši, že Bůh zakázal celému lidstvu požívání krve z živého zvířete. Je jistý africký kmen, který pouští svému dobytku žilou a potom používá jeho krev a čeká, až se zásoby krve zvířete obnoví; něco takového je ale naprosto výjimečné a evropskému životu vzdálené, tím spíš úd z živého zvířete.

Lze si jen těžko představit situaci, že by někdo uřízl zvířeti nohu za účelem potravy a zvíře nechal prozatím žít. Skutečnost je však překvapivě jiná. Tento zákaz platí i tehdy, pakliže již zvíře taktéž bylo usmrceno a onen úd z něj byl odejmut, dokud ještě žilo. Z toho vyplývá, že mnohdy strašné zacházení se zvířaty při jejich porážce a přepravě k ní, dostane nic netušícího člověka do střetu s Božím zákonem.

Zatímco židovská porážka naprosto pedantně lpí z důvodu mnohých předpisů o porážce i na šetrné přepravě zvířat a přepravce sám na to bedlivě dbá již proto, že za poškozené zvíře mu nebude zaplaceno a to je nadobro ztraceno. Při přepravě kuřat je běžnou praxí, že kuřeti je utržena noha nebo křídlo, tyto údy nejsou nijak veterinárně závadné a tak se dostanou do obchodu a kromě zákazu o týrání zvířat, který porušili necitliví vykonavatelé porážky, se nyní každý při koupi kuřecího masa dopouští podpory týrání zvířat, jelikož ziskem z nákupu, který učinil, znovu a pravděpodobně stejným způsobem usmrtí další kuřata; získává taktéž maso, které je zakázáno jíst a které není košer nejenom pro Žida, ale je zakázáno každému člověku.

Problém ze rozšíří i na další druhy zvířat, které jsou omračovány elektrickým šokem, a pak mnohdy ještě nedostatečně usmrceny jsou porcovány ještě zaživa. Spolehnout se, že maso nyní zakoupené je v pořádku, je víceméně nebezpečný hazard, pakliže se jedná o přímý Boží zákaz.

Problém se nadále rozšiřuje. Jak, to nám přiblíží jeden z židovských velikánů jenž žil v Praze, a to rabi Jechezkel Landa, zvaný Noudo Bihudo. V jeho dobách v jedné z vesnic, které se nalézaly v okolí Prahy, na dvoře jednoho z tamních židovských obyvatel vařili v obrovském hrnci mléko, a tam i začíná náš příběh. Nad oním mlékem totiž letěl nějaký čistý druh ptáka, snad husa nebo kachna, a horké výpary mléka jej pravděpodobně omráčily a on přímo do onoho mléka spadnul a tam zahynul. Jelikož mléka nebylo šedesátinásobně víc, než objem nešťastného ptáka, vznikla tak smíšenina masa s mlékem, která je zakázána. Tím by mohl příběh skončit, ale jelikož maso ptáka s mlékem není zákazem Tóry, nýbrž pouze zákaz rabínský, tak tato smíšenina je zakázána pouze k jídlu a není jako ostatní smíšenina masa s mlékem, ze které nesmí být žádný užitek, a tudíž je možné toto mléko prodat nějakému Nežidovi, na něhož se zákaz nevztahuje.

Nicméně rabín oné obce, se kterým se majitel mléka radil, mu tento prodej zakázal. Zákaz se mu zdál nepochopitelný, a proto se nešťastný majitel mléka vydal za Noudo Bihudou a vyprávěl mu celý příběh. Rabín taktéž překvapený zákazem se zeptal, kdo mu něco takového řekl. Když uslyšel jméno jednoho ze svých nejmilejších žáků, požádal o chvilku času a ponořil se do studia. „Váš rabín měl pravdu“, pravil po chvíli. Protože dříve, než omámený pták zemřel, ještě zaživa vypustil do mléka různé šťávy a tuky a ty učinily mléko zakázaným kvůli údu z živého zvířete, což je zákaz, který platí pro všechny lidi a proto jej nelze prodat vůbec nikomu a je zapotřebí jej vylít. Z toho příběhu vyplývá, že i pro všechny potomky Noacha platí zákaz i pozření chuti zákazu neboť samotný pták byl z mléka vyloven a sám o sobě byl zřemě neprodejný na rozdíl od velkého množství mléka, ve kterém sice nebyly kusy samotného masa, ale i po vylovení ptáka v něm zůstala jeho chuť právě prostřednictvím vyloučení různých šťáv či rozpouštění tuků.

Co to znamená v praxi, že zakázáno není pouze ono závadné maso, ale i například rýže nebo brambory se kterými bylo uvařeno? Vše pokračuje ještě dál. Na základě toho se staly zakázanými hrnec, ve kterém se vařilo, vařečka, se kterou se míchalo, či lžička, která byla do hrnce ponořena, a konečně i talíř, na který byla z hrnce nalita omáčka. To znamená, že hrnec se musí vyvařit, ale například porcelánové talíře se vyvařit nedají, ty je zapotřebí vyhodit, jejich používáním nyní člověk porušuje další zákaz.

Tudíž věřící člověk chtějící konat dobro a naplnit Boží nařízení nejenže kvůli své dřímotě a nevšímavosti mnoho z těchto zákonů porušil, dopustil se podpory týrání zvířat, jedení údů z živého zvířete, požívání zakázaného nádobí, ale jeho život se nyní ocitá v těžké situaci, kdy musí vykošerovat kuchyň, něco vyvařit, něco vyhodit, a stojí před problémem, kde koupit maso.

Samozřejmě, že nejjednodušší by bylo jíst pouze maso z židovské porážky. Rabi Eliezer říká, že to musí každý člověk učinit, a to proto, že pakliže po nežidovi chceme, aby byl dobrým člověkem, v rozporu s tím mu prostřednictvím pojídání masa, které není košer, předáváme kruté vjemy duše zvířecí, které se ztratí pouze pakliže košer zvíře bylo podříznuto určitým způsobem a člověkem, který dodržuje všech 613 přikázání Tóry a ne pouze 7, jak mají činit všichni synové Noacha, a tudíž by zde došlo při používání pouze košer masa k dalšímu duchovnímu pozvednutí.

Slova rabi Eliezera však nejsou zákonem, tudíž nejsou povinná, ačkoliv jsou dobrou radou. Tato rada je však především u nás v Československu dosti nereálná. Je tedy zapotřebí, a to i z důvodu týrání zvířat, vytvořit nátlak na místa, kde se zvířata poráží, aby tak bylo činěno v souladu s Božími přikázáními a aby nad tím byl nějaký dohled, a kupovat pouze z míst, která se tomu podřídí. Nicméně mezitím v rámci nouze lze kupovat kuřata v celku a podívat se, zdali nemají nějaké poškození, jakože chybí křídlo, atp. Ačkoliv k tomu mohlo dojít až po smrti zvířete na výrobní lince, s čímž již by nebyl žádný problém, ale spolehnout se na to nelze. Probuďte se, bude-li vás více, zajisté se nalezne konkrétnější řešení.

Autor: Jicchak Seifert
Štítky

Napsat komentář