Twitter Facebook Youtube Subscribe
Domů » Články » Recenze, úvahy » Byl první máj byl tribun čas

Byl první máj byl tribun čas

Autor František Laudát

PRVOMÁJOVÉ VZPOMÍNÁNÍ
1. Tetky se utrhly příliš brzo.
Dříve narození si pamatují, že za socialismu chybělo leckdy ledacos. Jednou toaletní papír, protože ho soudruzi plánovali na hlavu, nikoli na utření…. Koncem 1. poloviny 70. let ve venkovské Ledči nad Sázavou probíhalo tradiční organizované prvomájové shromáždění. Na reálsocialistickém trhu zrovna chyběly dietní párky. A právě na ty předsedové JZD a KSČ z okolních vesnic lákali k účasti na komunistické frašce. Soudruzi z tribuny řečnili jeden za druhým, nechyběla ani delegace sovětských lampasáků, „dočasně“ umístěných na našem území. Právě venkovské tetky však pramálo rozuměly ruštině. Při dlouhé pauze mezi větami si myslely, že projevy skončily a po výkřiku jedné z nich: „ženský dem!“ se jich snad 12 utrhlo a k pobavení davu se hnaly pod tribunou ke stánku, kde se měly dietní párky prodávat.Vážnost shromáždění byla ta tam.
2. Krásná smrt soudruha K.
Po ukončení vysoké školy jsem nastoupil do Fyzikálního ústavu akademie věd ve střešovické Cukrovarnické ulici. Tam dlouhou dobu pracoval soudruh K, který v padesátých letech dělal bachaře v jáchymovských uranových dolech. Ve „Fyzikálu“ všemi obávaný soudruh dělal nástěnkáře. Na 1. máje jsem odjel na Vysočinu k rodičům. Když jsem po dnech volna přicházel do práce, na ústavu visel černý prapor. Soudruh K zemřel. A víte kde? Omdlel prakticky přímo pod tribunou v průvodu na Letné. Spolusoudruzi ho odnesli kousek stranou, ale během několika minut na silný infarkt zemřel. Většina pracovníků ústavu se vypravila do Strašnického krematoria nikoli truchlit, ale zjistit, jak se s kuriózní smrtí srovná hlavní řečník obřadu, akademik Bačkovský. Podle všech situaci zvládl a promluvil na téma krásné soudružské smrti.
3. Vyfasoval podmínku (z vyprávění svědků)?
Na 1. máje v Humpolci nemohl chybět průvod s alegorickými vozy. Z relativně úspěšného JZD přinutili nejšikovnějšího traktoristu, aby řídil traktor s alegorickým vozem, kde součástí alegorie byla všemi nenáviděná stranická kreatura. Nic nepomohlo, že traktorista pocházel z politicky závadné rodiny. Otec seděl , nebo spíš kopal uran v Jáchymově a sám traktorista byl u PTP. Při průjezdu před tribunou prudce zabrzdil a soudruh se volným letem poroučel do dekorace. U následného soudu několik svědků tvrdilo, že údajně do cesty vběhlo malé dítě, ale soudce nechtěl uvěřit a vzal to jako provokaci. Bohužel už nezjistím, zda soudruhův let skončil podmínkou, protože traktorista zemřel dřív, než jsem se ho stačil zeptat.
4. Soudruzi v rudých hadrech (z vyprávění).
1. ročník vysoké školy jsem studoval v Poděbradech, kde bylo detašované pracoviště ČVUT. Tam mi místní vyprávěli, že před lety tam na 1. máje spadla tribuna i s řečníky před zraky nahnaných účastníků. Tehdy se tribuny zásadně balily do rudých hadrů. Jelikož bylo po srpnové okupaci, nechyběli ani sovětští vojenští papaláši z Milovic. Po rozpadu tribuny se
straničtí žvanilové zamotali to změti rudých hadrů, prken a trámků. Z té skrumáže se už neozývala slova o nerozborném přátelství, o proradném imperialismu, ale výkřiky : „ouvej vole“, „kur..“, „do prde–“ apod. Obecenstvo se náramně bavilo, ne tak ředitel komunálních služeb, který údajně vyfasoval basu natvrdo. Stavbu tribuny prováděli jeho zaměstnanci.
5. Rozkradli hliníkové trubky (z vyprávění).
Když jsem absolvoval povinnou studentskou brigádu v ČKD Elektrotechnika v pražských Vysočanech, místní mně vyprávěli, jak tam do závodu přivezli dva náklaďáky kvalitních hliníkových trubek. Po asi 10 letech dělali úplnou inventuru materiálu, protože kohosi chytili při nějaké krádeži. Výsledky nebyly až tak hrozné až na chybějící hliníkové trubky. Přišli příslušníci SNB, nic, vyšetřování se táhlo. Nastoupili soudruzi z STB. Po dlouhé době teprve přišli věci na kloub. Z hliníkových trubek totiž vyrobili držáky na transparenty a velký zástup vyrazil závodní bránou do průvodu na Letnou. Organizátor akce po skončení marše všechny poslal na určené místo, kde nosiči transparenty odevzdali. Tyče však už nezamířily do ČKD, ale na stavbu chaty jednoho významného soudruha. Vyšetřovatelé nebyli ani tak zděšeni krádeží trubek jako faktem, že o akci vědělo až 250 lidí a nikdo to dlouhé roky nikomu neudal.
6. KSČ jde s lidem, my….. (vyprávění soudruha Františka D.)
Na prvomájové oslavy byly všechny silové složky v Praze a všichni udavači soustředěni na místa oficiálních akcí. Logicky chyběli jinde. A toho využili zloději na sídlišti Petřiny a vyloupily místní uzenářství. Na tom by nebylo až tak nic divného, kdyby na místě nezanechali papír se sloganem: „KSČ jde s lidem, my krademe s klidem!“.

7. Zpěváka jsem sakra neobjednal.
Prvně a zatím naposledy TOPka v Praze uspořádala na 1. máje v roce 2010 dvě akce. Jednou z nich bylo ranní setkání na Vyšehradském hřbitově u hrobu K.H. Máchy. Přišlo jen několik členů a náš Karel. Začínal krásný den, všude bylo na Prahu až neskutečné ticho, ranní chlad byl příjemný a s výjimkou dvou babiček nikdo jiný v tu chvíli s námi na místě nebyl. Najednou se jakoby zdáli ozval silný nádherný zpěv s hudebním doprovodem. Rozpočet jsme měli napjatý, začínala volební kampaň. Tak jsem bezděčně zaklel, že kapelu jsem neobjednával. K mé záchraně přispělo jen to, že jsem nezaklel příliš hlasitě. Za pomníkem na sousední cestičce totiž pěl známý zpívající poslanec Daniel Korte za hudebního doprovodu dcery poslankyně Peckové. V tom ranním klidu to byl nádherný zážitek.

Přeju všem hezký 1. máj, takový ten máchovský, romantický, naplněný tajemstvím, láskou, nebo jejím očekáváním. A prosím všechny čarodějnice při vzdušných rejích, aby dávaly pozor a vyhnuly se případným kolizím s drony. Ani po dvou letech jsme zákon o civilním letectví nestihli v Parlamentu projednat a navíc stejně drony neřeší.

Autor: MFS
Štítky

Napsat komentář