Twitter Facebook Youtube Subscribe
Domů » Náboženství » A přece se točí?

A přece se točí?

Nečekaný komentář, chystám se jej napsat již dlouho a rozhodl jsem se nyní použít tuto fotografii. Jelikož čtete pozpátku zleva doprava, dodržím tento řád ač se tím komentář prvního citátu stane nezajímavým. Výrok je dle mého názoru hloupost navíc mající za cíl omezovat nesmyslně ženy, namísto aby jím pomáhal.

U druhé fotky již buďme opatrnější, píšu to osobně jako soudce, ze všech diskuzí, které jsem na toto téma vedl, se dívám na DNA nejen jako na velikou zajímavost, ale i jako vypovídající materiál, nicméně nedokázal bych jej uznat jako rozhodující důkaz, ještě příliš toho nevíme a praxe, především spisy z USA, které byly před námi, svědčí o stoprocentních výsledcích, které se nakonec ukázaly stoprocentně mylné či rozporné. Tyto slova tedy patří do širší diskuze aby naše slepá víra neodsoudila nevinného člověka.

Třetí obrázek, že země je placatá je nesmysl, dřív se naopak všichni smáli židovské tradici že je kulatá, nicméně tvrzení, že se země neotáčí kolem slunce, ale slunce kolem země je výrok, kterým si nejsem příliš jist. Měl jsem na toto téma rozhovor s jedním odborníkem, který zastává stanovisko, že se země točí ale říká, že mezi vědci je to považováno za nejpravděpodobnější k vysvětlení pohybu a dalších pozorovaných jevů ve Vesmíru, dokázáno to ale dle jeho slov bude teprve až se dostaneme mimo Sluneční soustavu a z vrchu uvidíme, co se skutečně kolem čeho točí.

Hlavní přínos teorii o točení se země připisuje velkému zjednodušení počítání drah, což přineslo rozmach poznání astronomie, takže pojďme diskutovat. Nicméně vyzvání k potrestání považuji já naopak za zlé, dokáže-li mi někdo pravdu, budu mu naopak velmi vděčen a usnadní tím můj výklad, například částí traktátu Roš hašono. V tomto volání po potrestání a neochotě hledat pravdu vidím problém.

Nyní poslední fotografie-nemravnost vyvolává zemětřesení. Nevím zdali zemětřesení, ale je jisté, že hřích poškozuje duchovní sloupy a že se poté otřesou i sloupy fyzické at již v jakékoliv podobě. Snaha osvobodit ženu ve smyslu, že může svobodně nakládat se svým tělem, je jen její další uvěznění v otroctví, ne-li horší než hrubost primitivismu. Totéž platí samozřejmě o muži dvakráte.

Mohu tedy nalézt společné myšlenky s teokraty islámskými či křesťanskými, otázkou je, jakou míru dávají tato řešení pro svobodný život a pro jinověrce, jakou hodnotu má pravda poznání, jak uvádíme do života náboženství lásky.

Například židovství považuje nežidy plnících sedm přikázání za spravedlivé, mající podíl na budoucím světě sice úměrně s menšími povinnostmi, ale i to v tak velkých mezích, že přesahují pojetí tohoto světa co může obdržet dobrý nežid. Jednou jsem slyšel od jedné křesťanky na téma Mesiáše: „Vy věříte, že přijde Mesiáš, my taktéž věříme že přijde, ale my věříme, že přijde znovu. Je jedno kdo se mýlí, hlavní je že máme společný cíl“, toto vidění dokázala vstřebat většina křesťanů a jejich představitelů, vznikly tak společné hodnoty.

Samozřejmě zůstaly rozdíly, které se musíme naučit shovívavě přijímat. Ano, můžeme si myslet o sobě navzájem že se mýlíme, ale to se nesmí stát mezilidskou hradbou, může se stát shovívavým politováním. Židovství lpí přesně na každé liteře tisíce let starých textů, jejichž výklad zaměstnává větu po větě dnem i nocí statisíce studentů a podívejte kolik je mezi nimi profesorů, lékařů zoologů a dalších vědců dodržujících všechna náboženská nařízení a omezení, popření tradice nemusí být moderní a svoboda od náboženství nečiní člověka svobodným, naopak.

Já jsem například moderní a proto si nenechávám líbat ruku, lidé však přede mnou povstávají, nicméně toto vše je na základě vzájemné úcty, ne hlouposti či strachu. Jednou mě po cestě na přednášku slovně napadl člověk, který se již stal lidskou troskou, popřál jsem mu pěkný den a naznačil lidem aby si jej nevšímali taktéž a netrestali jej, vždyť sám sebe vytrestal víc než si zaslouží zkaženým životem.

Problém je, když se hesla stanou hranicemi hlouposti a zloby, primitivnosti, odtud potom může vzejít jen nevzdělanost a násilí, dokonce ona samotná hesla přestanou být podstatou a hlavním se stane právě prosazení oněch hranic vymezení zloby, tyto hranice dnes omezují právě islám. I tam jsou lidé a i klerici, kteří jsou od nich osvobozeni, ale jejich hlas zatím není dost silný jelikož mnozí z nich byť s dobrými úmysl, jsou již svázáni hranicemi, které pro ně utvořili jiní a nedokáží je rozeznat od těch dobrých.

Dříve to byl naopak islám, kde došlo k rozmachu filosofie vědy, jinověrci nebyla sťata hlava a byl hostem, neodsuzujme tedy každou větu kterou uslyšíme, ale dopřejme hlasu těm, kteří v sobě našli světlo i sílu aby se snažili vše napravit. Proti projevům extremismu je naopak nutné tvrdě zakročit, ne jej omlouvat a ne mu ustupovat.

Autor: Jicchak Seifert
Štítky

Napsat komentář